Tempera

Historie

Tempera byla oblíbená ve středověké malbě nástěnné a deskové do 15. století.V 15. století si Jan van Eyck přizpůsobil tradiční středověkou temperu a vytvořil techniku, kterou přejala nizozemská malba 15. a 16. století: na křídový podklad nanášel temperovou podmalbu a obraz dokončoval barevnými lazurami, jimiž dosahoval hloubky tónů a lesku barvy.

Vlastnosti

Zasychají rychle a po zaschnutí jsou spíše matné a nepříliš světlostálé. Zasychání lze regulovat přísadami. Po zaschnutí barva lehce změní sytost. Tempera je ředitelná vodou. Od akrylových se tempera liší možností znovurozmytí po zaschnutí.Tempera dovoluje jemnou kresbu, její nevýhodou je rychlé schnutí a proměna tónu po zaschnutí.Barvy se míchají na plastových nebo dřevěných paletách. Můžeme s nimi malovat štětcem či použít špachtli, hustou barvou nebo v barevných vrstvách, popřípadě kombinovat s olejovými barvami. Jako podklad se používá papír i dřevo.

Druhy

Vaječná tempera může být žloutková nebo bílková, Vosková, Olejová, Želatinová (klihová) tempera.Temperové barvy se dají koupit v tubách nebo kalíšcích.